Dentální implantologie

   Zabývá se zaváděním implantátů do čelistních kostí, které se vhojují procesem oseointegrace a poté slouží jako pilíře protetických prací. Lze je využít ke zhotovení sólo korunek, můstku, případně jimi lze podpořit retenci totálních náhrad. Korunka, případně můstek, nesené implantátem nabízí nejestetičtější a nejšetrnější ošetření ve vztahu k okolním zubům. Při ztrátě jednoho zubu v případě konvenčního protetického ošetření je nezbytné broušením upravit minimálně dva zuby sousedící s mezerou. Toto ošetření je spojeno s oslabením zubů a zbytečnými ztrátami tvrdé zubní tkáně. Implantační řešení nabízí protetickou sanaci bez nutnosti preparace sousedních zubů. Bezzubé úseky dlouhodobě neošetřené či ošetřené konvenční fixní  nebo snímací protetikou mají tendenci atrofovat z důvodu absence fukční zátěže, což do budoucna zhoršuje vyhlídky na umístění implantátů, z toho důvodu se zbytečné odkládání implantační léčby nevyplácí.

   Při úvodní konzultaci vyšetříme pacienta a zhotovíme plánovací CBCT, následně probereme s pacientem vhodné implantologické řešení. Implantace spočívá v odklopení dásně, zavedení nitrokostního implantátu (fixtury) a zašití rány. Výkon provádíme v lokální anestesii, je nebolestivý a relativně rychlý, pooperační otok a bolestivost bývá menší než po extrakci zubu. Stehy se odstraňují zhruba za týden. Zpravidla po 3 měsících (v některých případech dříve, jindy později) přistupujeme k modelaci měkkých tkání kolem krčku implantátu (v některých případech není třeba) pomocí vhojovacícho válečku. Po dalších 2-4 týdnech otiskujeme (většinou digitálně - skenujeme) ke zhotovení protetické části. Finální frézovaná korunka spojená s titanovou bázi se šroubuje do fixtury.

Velmi často je zavedení implantátu možné bezprostředně po extrakci zubu, resp. není důvod tento výkon odkládat, snahou je zamezit poextrakční remodelaci dásňového výběžku (úbytek kosti a měkkých tkání). Proto se můžeme o celý proces (od minimálně traumatické extrakce zubu po finální implantologické ošetření) postarat u nás. Výkon pak spočívá v zavedení implantátu do extrakční rány, vyplnění zbývajícího prostoru lůžka augmentátem a zhotovení individuálního vhojovacího abutmentu. Zhruba za 4 měsíce přistupujeme k digitálnímu otisku a ke zhotovení finální prostetiky.

   Implantologická léčba se stává čím dál tím více rozšířenou, přesto jsou situace, kdy není vhodná / možná:

  • nedostatečná ústní hygiena, těžký nikotinismus / alkoholismus
    (pravidelný recall u dentální hygienistky a svědomité provádění domácí ústní hygieny jsou při léčbě implantáty naprosto nezbytné předpoklady úspěchu!)
  • některá celková onemocnění či medikace (hematologická onemocnění, nekompenzovaný diabetes, medikace kortikoidy či bisfosfonáty, předchozí ozařování v orofaciální oblasti, aj.)
  • nedostatek kosti pro zavedení implantátu (v některých případech lze pomocí regenerativních metod tuto komplikaci překlenout, viz dále augmentace)


Používáme špičkové kvalitní a osvědčené systémy:

1) švýcarské implantáty značky Straumann
(www.straumann.cz, www.straumann.com)





2) izraelské implantáty značky MIS :
https://www.mis-implants.com/


3) jihokorejské implantáty značky Megagen :
https://imegagen.com/

4) jihokorejské implantáty značky OSSTEM
https://www.osstem.eu
 

 

Navigovaná chirurgie

V řadě situací je je potřebné zaimplantovat do zcela exaktní pozice, kterou si předem během plánování stanovíme. Data z CT a data u intraorálního skeneru přeneseme do plánovacího softwaru, nemodelujeme žádanou pozici implantátu ve vztahu k budoucí protetice a okolním strukturám a navrhneme implantologickou šablonu. Tu následně vytiskneme na 3D tiskárně. Pomocí šablony preparujeme štolu v kosti a zavádíme implantát. Lze tak docílit předvídatelnějších a bezpečnějších výsledků. U komplexnějších implantací je díky tomu výkon rychlejší a chirurgický výkon méně extenzivní.

Implantologický unit

Využíváme jej při implantologických výkonech. Přístroj zajišťuje kontrolu otáček, torze a chlazení a pomáhá nám zajistit minimálně traumatizující preparaci implantační štoly.


Piezochirurgie

Při implantologických a augmentačních výkonech využíváme piezochirurgický přístroj a speciální koncovky. To zaručuje kostní řez, který je přesný a čistý (minimálně traumatizující kost) a selektivní (zcela vylučuje současnou preparaci měkkých tkání). Výsledkem je pak nerušené hojení kostní rány.


Augmentace kosti

Často nastává situace, že kost potřebná pro inzerci implantátu není dostatečná. V některých případech existují způsoby její regenerace neboli augmentace. Technik je více, provádí se buď dvoufázově (augmentace a potom implantace) nebo jednofázově (implantace společně s augmentací), společným principem je tzv. řízená tkáňová regenerace využívající umělou kost, případně v kombinaci s odebranou vlastní kostní tkání, a barierové membrány. Tím je umožněno kostním buňkám nerušeně osídlit a regenerovat původní defekt.

Sinus Lift
Jde o častý výkon v postranním úseku horní čelisti, jelikož nedostatek kosti zde bývá po ztrátě zubů pravidelným nálezem. Jedná se o augmentaci kosti v oblasti baze čelistní dutiny (mezi dno dutiny a nadzvednutou výstelku dutiny). Rozlišujeme tzv. vnitřní/uzavřený lift, kdy v rámci preparace štoly na implantát pouze nadzvedneme dno čelistní dutiny společně s jeho výstelkou, a dále zevní/otevřený lift, kdy vytváříme kostěnné okno do přední stěny horní čelisti a nadzvedáváme výstelku dutiny pod kontrolou zraku, následně do vzniklého prostoru aplikujeme augmentát (umělou kost) a kryjeme membránou. Opět je výkon buď doufázový (implantujeme odloženě při velkém nedostatku kosti) nebo jednofázový (implantujeme současně).

Augmentace měkkých tkání
Obdobně jako je tomu u kosti, tak i množství měkkých tkání či jejich charakter může být nevyhovující pro dlouhodobé fungování implantátu-abutmentu-suprakonstrukce. V takových případech se využívají zákroky plastické mukogingivální chirurgie (posuny laloků, epiteliální či pojivové štěpy,...) - před zavedením implantátu nebo v rámci druhé fáze nebo později.

Elektrochirurgie

Dovoluje provést minimálně krvácející slizniční řez a stavět krvácení v měkkých tkáních

Krevní plazma

Nově využíváme speciální centrifugu k přípravě různých derivátů z vlastní krve pacienta. Máme tak k dispozici plasmu, resp. fibrin bohatý na destičky a růstové faktory a dále autologní fibrinové membrány, který využíváme při augmentacích a implantacích či fibrinové zátky využívané k vyplnění extrakčních ran. To vše nám pomáhá urychlit a zkvalitnit hojení a přispívá k snížení pooperačních obtíží pacienta.

 

 










 

Vytvořeno službou Webnode